ŽENY.

A upíry a tygry já zřel ve vás kdysi...

A chrámy posvátné a hrady nedobytné...

Ach bědné pěničky, jež sotva poskočí si

v té kleci svojí doživotní třpytné!

Teď zřím-li v oči vám, už pohled ten mě bolí

a ruku dáte-li, já touhu mám ji hladit,

a šašky tropit vám a vtipu karamboly,

jen abych k úsměvu moh ty rty vaše zladit!