ZEZULKA.

Kuká z lesa zezulenka

švarné dívce do okénka:

„Kuku, kuku, kuku!

Nezadávej srdce vdovci,

byť měl salaš na Rakovci,

kuku!

Milý šohaj ani ovci,

leda ptáčka na jalovci –

kuku!“

Kuká z lesa zezulenka

šohajkovi do okénka:

„Kuku, kuku, kuku!

Nepomýšlej na vdovičku,

byť dům měla, s koňmi bryčku,

kuku!

milá jenom jalovičku

a po růži v bílém líčku,

kuku!“