Žežulka.

Zakukala žežulička

z doubravy:

„Přišlo jaro, kdo je se mnou

pozdraví?

Přišlo, jak by s nebe spadlo,

samý květ,

pospěšte si, chcete-li je

uvidět!“

My bychom je pozdravili,

ale jak?

my kukati neumíme

jako pták.

Ale přec se půjdem na ně

podívat;

nekukáme, můžem však mu

zazpívat!