ZHRDA A SMÍCH.

Být větrem, tu bych svět na cáry sdral,

být ohněm, v jiskry bych jej roztavil,

být mořem, v bezdno bych jej zaplavil,

být bohem, jistě v propast bych jej sklál.

Být papežem, jak bych se z duše smál,

své křesťany kdy k smrti unavil,

být králem, s rozkoší je podávil,

na šibenici všecky bych je štval.

Být smrtí, ku otci bych popílil,

být život, u něho bych nechtěl dlíti,

a takž bych též své matce udělal.

Být Ceccem – Ale tím jsem, tím jsem byl,

nejhezčí dívky světa chtěl bych míti,

ty ošklivé bych jiným rád již přál.