Žij! (2.)

Oj! nikdo, nikdo neklesej,

že k velkým skutkům život malý,

jeť staré přísloví „že Řím

dnem jediným nezbudovali.“

A na čem někdy v staletích

tak namáhavě pracovali,

to v okamžiku velebném

věk, čas a pokrok dokonaly.

A proto klade ruce v klín

teď nevzdychej „že nejsme dále,“

nic nářek nám, teď platí čin

a namáhání neustálé.

A byť i cíl byl daleký,

a k velkým skutkům život malý,

jen pilně, by kde přestanem,

ti za námi dál pracovali!

Jeť snadno v době příznivé

to skončit, co věk připravoval,

však velikán je největší

ten, kdo překážky odstraňoval!