ZIMA. (III.)

U cesty lípa jedinká

se větrem klátí, chvěje,

a v lípě tiká ptačina

že zle už, ach tak zle je.

Oj ptenče, zde to nechodí,

ti lidé už jsou hluši,

a kdybys duši vyzpíval,

– proč? – kdož pak z nich jen tuší!