Zima v horách.

By Rudolf Pokorný

Zapadnula víska

na dolině –

což se jí as stýská

v bílém klíně:

zlá je zima v horách!

Řídké jen a srázné

sněhem stezky.

Na okénkách mrazné

arabesky –

zlá je zima v horách.

V jizbě začazené

louče planou;

vichor oknem žene

plamen stranou –

zlá je zima v horách.

Kol teploučké pece

za soumraku

děvčat kvete přece

jako máku –

zlá je zima v horách.

Zvučné kolovrátky

předou tenko

nitě i smích sladký

na vřetenko –

zima opět v horách.

Často se však nitky

potrhají

hochův o povídky,

žert neb báji –

zima opět v horách.

Nejednou je musí

navazovat,

škádlí-li hoch rusý,

líčka schovat –

zima opět v horách.

Však když kolovrátky

vrčet stanou,

provodit smí z chatky

milovanou:

zlá je zima v horách!

Vklouznout do komory,

zlíbat vlásky –

o, ty milé hory!

o, ty přástky!

Zlá je zima v horách...