ZIMA.

Ticho, pusto, prázdno kolem.

Ani lístek nepohne se,

když jej stáří k zemi snese.

V dáli mizí brázdy polem.

Nad bezlistým, holým stvolem

pták se vznáší a se třese,

padá v břečťan, který pne se

zapadlým za vodou dolem.

Odpolední slunce vrhá

na led strouhy vrby stíny,

mraky těžké sněhem trhá.

Zvolna zaniká v hor klíny,

večera chlad z dálky vane,

v modru tiše hvězda vzplane.