ZIMA.

Zima kráčí v křišťálovém hávu,

prázdným polem unaví ji chůze,

a tu klade zemdlenou svou hlavu

zasněžené stromů na haluze,

v svět se dívá v sněžných vločků vřavu.

Každému dá něco: Perly struze,

křišťálové klenby kouzlí splavu,

ptáčkům drobty sype ku výsluze

zima.

Snílkům ve sny kouzlí příští slávu,

dětem vánoční strom v světel duze

a kluziště mladým pro zábavu;

těm, jež ostrým mrazem pálí tuze,

kape na mdlá víčka z Lethe šťávu

zima.