ZIMNÍ KRAJ.

Kraj zamhlil se – Jen v nekonečnu kdesi

kříž osamělý trčí v houští stromů

a v dálce někde tmavějí se lesy

a svítí okna ozářených domů –

Jdeš alejí – Tak tichá je a dlouhá –

a bez zvuku a bez skřípotu saní –

jen koleje, jak dvojí stejná touha

jdou za sblížením, marně – bez ustání. – –

A toužíš ujít tísni na té cestě

a toužíš zahnat zvukem svoje žaly

a těšíš se, jak slyšíš zvony v městě,

ač víš, jen k hranám že je rozhoupali – –