ZIMNÍ MOTIV.

Bylo léto, země kvetla:

za slunce i za hvězd světla

v polibcích a ve víru,

květy žhavé ve svém vlasu,

protančila mladou krásu

v šírém sále vesmíru.

Podzim chladný. Země svadla.

Jak se dívá do zrcadla,

jme ji touha zoufalá;

kdož jí pěli hymny chvály,

rozprchli se dávno v dáli,

ona sama zůstala.

Zima přišla. Den se chýlí.

Vzduchem roj se honí bílý,

lidé praví: To je sníh!

Zatím zem si, světa dbalá,

bílý pudr objednala,

aby vrásek nepostih’!