ZIMNÍ NOCI.

Ó, zimních nocí zázrak skvělý,

kdy měsíc vzešel nad zapadlý kraj,

kdy všecko je báseň a všecko je báj,

kdy mlhy jsou bílé – a pláně jsou bílé – a vše tone v běli!

A slavné ticho splývá k zemi,

a celý svět i nebe tají dech,

když vystoupil měsíc nad štíty střech –

a tvorové mlčí – a krajina mlčí – a prostory němy.

A s nebe padá bílé kvítí,

v klín padá ztichlých, dřímajících měst,

vše pokrývá smírně, i vinu a trest –

a chaty jsou stříbro – a chrámy jsou stříbro – a hroby v něm svítí...

Vše tuší: zasněženou plání

kdos Velký tiše kráčí zamyšlen,

své na tvory myslí a na jejich sen –

a kolem měst kráčí – a kolem chat kráčí – a k hrobům se sklání.