ZIMNÍ PÍSEŇ.

POJĎ, drahá duše moje,

vždyť mám tě ještě rád, –

tak měkká ruka tvoje,

dej mi ji zulíbat.

Je večer, šero splývá

a na vlas napad’ sníh,

však jara záře snivá

je v dobrých očích tvých.

A jak jsme šli tak spolu

již tolik, tolik let,

s tvé duše nespad’ dolů

ni jeden bílý květ.

Teď jíním sšedla luka

a všechno je to snem;

jen tvoje věrná ruka

je měkčí každým dnem.