ZIMNÍ

Smrt zvoní: „Na vůz! Čas je – čas!“

a po cestovných běží třas.

Jak divno, na zvonění

že nikdo hotov není!

Mně hůř je: V ruce držím vak

a na zvon vzpírám rudý zrak,

však zvon se nehne ani.

Jsem netrpěliv! Zítra? Dnes?

Smrt po sousedstvě hýří kdes

a já tu čekám na ni!