Žít s drahým člověkem vždy neznamená

Žít s drahým člověkem vždy neznamená

mít stejnou střechu nad hlavou,

svit jedné lampy nad stolem

a slibů zástavou

spojené ruce.

Vždy symbolem

pevného svazku pouto nebývá,

spíš říci lze, že lásky ubývá,

kde pouto poutem je.

Žít s drahým člověkem lze na dálku,

vědět, že je, že někdy vzpomene,

a prostorem nám pošle pozdrav svůj

a myšlenku jak lesa šumění,

jež praví poutníku:

zde tiše stůj

a z čistého se napij pramene.

A zas jdi dál, hvězd třpyty nad hlavou

jak drahých očí lesk a úsměv úst

ve všem, co v kráse vidíš kolem růst,

když bouří hřmí, neb tichem zdraví les.

A v samotu když káže osud jít,

do snů svých můžeš lásku přitulit

a radost cítit na dně srdce kdes.