ZÍTRA.

Dnes zítřkem žiji, děl, a myslím na včera.

A říkám: zora jest pro slávu večera,

neb ranní červánky za zvučných kuropění

svůj smysl našly večer, kdy dojdou vykoupení.

Mám šťastnou moc, bych objal v přítomnu,

co v budoucnosti sobě přislibuji.

Ze zítřka pomyslů si dnešek vybuduji,

nemučen prostorem a aniž časem hnu.

Tak žiji radost svou, já zmetek nečasový,

a smířím skřivánčí zpěv se skuhráním sovy.

Narcisky křehké-li tu do prostřených zástěr

svých družek půvabných s nadšením ukládám,

to blouzním o podzimu, neb nedočkav jsem aster.