Živí mrtvým.

Ó, velcí mrtví, které země halí

v svém nitru žárlivém, kteří jste zřeli

v ten zázrak vzkříšení, jímž národ celý

jak Lazar povstal, zda jste přemítali,

že pouze v zápas, boj, shon neustálý

má stavět nahá ňadra, kam dští střely,

by vnuci vaši stejně jak vy mřeli,

co vyplnění zoře stále v dáli.

Ba nevím, kdybyste dnes po půl věku

vstát mohli zas a vidět naši půtku,

rod po rodu jak zvolna v hrob se chýlí

bez výsledku, bez úkoje a léku,

skráň v rubáš byste zahalili v smutku

a zasteskli: Tak jsme to nemyslili!