ŽIVLOVÉ DUŠÍ (Spravedlnost)

Jsem síla, jež slaví a nechává kvésti,

mnou trvají trůny a říše,

se mnou si pod krovy usedá tiše

vlaštovka, ptáček míru a štěstí.

Jsem síla, jež poštvána cestu si klestí

přes mrtvoly despotů v pýše –

jsem duha, jež po bouři ozáří s výše

hrob lidu, jenž surovou ubit byl pěstí.

Jsem odnož té síly, jež vesmírem vládne

v jiskření blesku Odplatitele,

jíž hnutí srdce neujde žádné,

ni slza, ni úsměv, ni droboučká vráska,

kterou na lidském znaveném čele

vyryla starost neb láska.