ŽIVOT AŤ NÁM CHVÍLI PLYNE...

By Růžena Jesenská

Život ať nám chvíli plyne

jako v slunci tichá řeka,

ať sto kroků srázy mine

její hebká vlna měkká,

ať tam kalich štěstí pučí:

je v něm vždycky krůpěj žluči.

Ať se zdá, že na vrcholu

stojíme již po zápase,

že stoupáme klidně dolů,

jako slunce padá v kráse,

ať nás velké lásce učí:

je v něm vždycky krůpěj žluči.

Nemůžem si nikdy říci:

srdce číš je plná blaha – –

a to štěstí prchající

až ku nebes hvězdám sahá,

život blaží, život mučí,

je v něm vždycky krůpěj žluči.

Jen když zcela nezatopí,

na tu hořkost tak se zvyká,

po ní všady zbudou stopy – –

I když v prsou štěstí vzniká,

už to kolem hlavy zvučí:

kdy tam padne krůpěj žluči?