ŽIVOT. (III.)

Sbírá řeka z žírných krajů přítoky a sílu,

člověk žitím unavený má se znovu k dílu.

Roste vlna, nivou pílí, mohutní a roste

jako muž, jenž tebe v ňadrech hostí, pýcho, skvoste!

Veletok! v něm hvězdy nebe zrcadlí se v pýše;

v rozjizveném, velkém srdci celý svět spí tiše.

Unavený proud se slavně v širé moře sklání;

kam’s nedospěl touhou mládí, dojdeš v odříkání.