Život! Jívy nažloutlý květ,

Život! Jívy nažloutlý květ,

stojaté vody, hluboké, mělké,

v houštině hnízda malý svět,

balvanů skupených skály velké,

klikatý slípek vodních let.

Výběžek úzký v moře temné,

dojít konce, tam padnout,

neb v polou cestě květinou zvadnout,

již uštípnou k rozkoši ruce jemné.

Ukrytý střelec s napjatou kuší

číhá a cíle se nemine,

daleké volání prochvívá duší.

Kdo v srdci teplo, uvítá bouř,

doletí v modro oblohy jediné,

kam z lesa života ztrácí se kouř.