Život zdejší příprava k lepšímu.

Tys mi, otče život daroval

Nejen, abych na zemi žil,

Ty, o nejmoudřejší, mis ho dal,

Abych jednou v nebi žív byl,

Zde mám sýmě věrné sýti,

Ovoce tam teprv žíti.

Tys mi rozum, tys mi vůli dal,

Světla k pravdy nalezení,

Učils mne, bych povinnost svou znal,

Dals moc k její naplnění,

Tebou cýtím, coť jest ctného,

Volím, co jest prospěšného.

Tvá moc zem syc mnohou libostí,

Mnohou krásou ozdobila,

Ona mnohou drahou schopností

Stánek těla zbohatila,

Smyslů obzvláštních cýtění

Podala mi k potěšení.

Než přec jednou musým umříti,

Tělo vezme porušení,

Protož zde mám světa užiti,

Bez duše však ublížení,

Odporovat smyslnosti

Mám, tak vyhnu nepravosti.

Otče, dej, ať ve mně slovo tvé

Působí vždy, ať je plním,

Ať dle něho zemské činy své

Řídím, dám se k nebi vest ním,

Pravé radosti zde není,

U tebe jest v oslávení.

Blaze mi, té jestli radosti

Snažuji se hodný státi,

Jestliže se v této časnosti

V ctnosti snažím vždy zrůst bráti,

Jestli s cesty pobožnosti

Nevykračuji s lehkostí.

Blaze mi, zlé jestli žádosti

Těla, světa udušuji,

V poddanost pak náruživosti

Duchu svému podrobuji,

V nebi za ctné bojování

Dojdu okorunování.

O ty, jenž svou moc v mdlých zjevuješ,

Dejž mi ducha svého sýlu,

Ty mou nestatečnost spatřuješ

K tomu velikému dílu,

Uč mne marnost potupovat,

Lepších statků pozorovat.

Dejž, ať dokud zdraví požívám,

Často chodím k svému hrobu,

Tam se na budoucnost podívám,

V radostnou y smutnou dobu,

Bych jsa věrný povinnosti

Došel vyšší blaženosti.