ŽIVOT.

By Julius Brabec

Zas Vesny doba vrátila se krásná,

zas na květech se jarní rosa třpytí,

zas obloha tak azurově jasná

a na ní slunko jasem zlata svítí.

Já však jak v podzim přemítám o žití,

že život celý, který člověk žije,

jest jako mrazem upálené kvítí,

jest monotonní tragedie.