ŽIVOT.

Tichounce tiše plyne život

jak zrádné moře v odběhu

a lehkověrný, bláhový

je člověk spáč jen na břehu.

Jen časem vlna divoká

mu do snu zašplíchá

a člověk s hrůzou naslýchá

a vzkřikne – vlna utichá – –

spáč klidně usne zas.

A zvolna, kradmo, zlehounka

jej vody obtočí,

jich šum, ta hudba hebounká

jak olovo mu sype na oči – –

Tu zahřmí vlna mohutná

a spáč vyskočí zděšený:

„Oj ten můj život ztracený!!“ –

A vlna se jen zachechtá – –

O bože můj – ta hra je ukrutná.