Život.

Od rána k ránu skloněn býti k práci

a o vše své se rváti s osudem,

zřít, všecka vůle v nivec jak se zvrací,

své touhy ukájeti prázdným snem

a čekati, až srdce vykrvácí;

Vše kolem sebe nechat s pokojem

a vrahům krve svojí odpouštěti,

rty slaďounkými šeptat jako děti

a přesvědčení tajit v nitru svém;

Mít ránu v prsou, ale jasné líce,

být na stráži, jak v bitvě, nocí, dnem,

i myšlénky své chránit jako lvice;

Své city chladně zašlapati v zem

a k hrobu až jít v poutech s úsměvem –

Jak dojemná to žití definice!