Život.

Všudy je blaho a všudy je mír,

člověka v srdci jen stálý je vír.

Z Charibdy klesaje v zpěněnou Scyllu,

darmo pneš k nebesům hlas o posilu,

na břehu kyne ti blažený klid,

srdcem ti otřásá naděje cit,

vlna pak vášní tě unáší v dáli,

mizí dol májový, dospěješ skály,

v které ti místečka pro kotvu není, –

unaven upadneš v dusivé snění,

takže jak orkánem uštvaný sob

konečně klesneš rád v bezedný hrob!