ŽIVOTEM

Odkud a kam spěješ, brachu,

nad tím vážně vrtíš hlavou?

Proč že zrozen pozemský tvor,

když s poslední hyne travou?

Marná práce! Marně stavět

a zas bořit vzdušné hrady!

Pohleď však jen: než odumře

vše zanechá plod svůj tady.

I ty, jsi-li zde, žij plodně,

třeba vstříc ti blesky planou,

ať tvé děti zří hlubokou

brázdu – tebou vyoranou.