ŽÍZEŇ.

By Josef Lukavský

Tak nějak divně žízním

a nejasné mám přání:

vymknout se, vyrvat všemu,

co brání vyrůstání.

Udeřit ve tvář život

a odkopnout, co bylo,

vyhnout se prudce všemu,

co mne kdy uchvátilo

a zcela osamotnit

se, jako na galeji

být vězněm vlastní duše

a vyžít sílu její.

Tak nějak divně žízním

a nejasné mám přání

obrodit sama sebe

ke všemu v pohrdání.