Žižka a hrbek.

Jednooký se tu přes pole bral a sešel se s jedním,

jenž hrb veliký měl, i s úštipkem počal se ptáti:

kam tak ráničko jde v zlé cestě a s takovým rancem?

„Ráničko tobě se zdá, že si okýnko otevřel jedno.“