Žízníme.

By Václav Šolc

Žízníme, vyschl pramen náš,

pal sžírá úd nám po údu,

vyprahlý jazyk blabolí

a klét nemůže osudu!

Žízníme – rozpjat život náš,

jak na kříži pněl spasitel,

v terč srdce naše vetknuto,

a k cíli míří nepřítel!

Žízníme! žhavý šepce ret,

a dole chátra střežíc kříž

s posměchem mísí s jedem žluč

a mok ten v naši leje číš’!

Žízníme! – však neklite nám,

již taký hráte s námi zjev,

když žlučí napojený ret

zas žluč jen vlévá ve svůj zpěv!