ZKAMENĚLÉ STÁDO

V pravěku dobách, země střed

kdy pevný nebyl zcela,

v ráz tryskla láva z hlubin v let,

vše pohřbila a naposled

i se vším zkameněla.

Kdo zdivený pak po letech

zří ve balvanů lada,

jež rozmetány ze stran všech,

zří stádo v nich, jak lehlo v mech,

i na pastuchu hádá!

Tak divý zachvátil je proud.

Na útěk – pomyšlení,

a než se mohli o krok hnout,

byl zalit lávou každý oud

a změněn na kamení.

Co mnohý dal by za to hned,

by s myšlenkami všemi

a s vášněmi nadzemských met

jak pastucha moh’ zkamenět

a stát zde v poušti němý!