Zklamané illuse.

Kol kouzelných zahrad jsem šel

a krásné víly v mysli měl...

Však uzamčena zahrada

a stezka v bláto zapadá.

A marně tlouk’ jsem na portál,

nikdo mi neřek: „Vstupte dál.“

A zádumčivý archanděl

ve věži safírové pěl.

Tu světlo kmitlo v dáli tmou,

žel, shaslo brzy přede mnou.

Jak bludný princ jsem krajem šel,

můj návrat nikdo neslyšel...