ZKLAMÁNÍ

Tak je mi dnes,

jako když někomu,

v temnu kdo cestu si razí,

světélko zhasne.

Tak je mi, tak,

jako když tomu,

kdo nad krásou žasne,

oslepen zrak.

Hmatem jen obrysy

krásy teď hledám,

znavena sedám

do prachu cest.

Jako když někomu,

pravdu jenž hledal,

přiřčena lest.

Jako když v okno,

z rána jež v sad

otevřels rázem,

na místo vůně

vítr se vkrad',

tváře tvé zadýchl mrazem.