Zklamání. (I.)

Snů dávných v šerém zákmitu

se všechno moje hrouží

a teskné noci v tmavém hábitu

se dávná bolest bouří....

Já miloval Tě! V teskných snech

má duše za Tvou spěla,

ji dlouhým polibkem jsem vdech’

v stín krásného Ti čela....

Tam žila teplem srdcí dvou

a vůní Tvého těla....

Vše náhle zakrylo se tmou

a duše odumřela....