Zkoumavý.

Jezdil koník se šohajem

do vsi pro nevěstu;

nedala mu jeteliny,

a ten koník věru líný

zapomněl k ní cestu.

Jezdil šohaj na vozíku

do městečka párem,

ale hrstky ovsa ani

nedoslal kůň na snídaní

od děvčete darem.

Jezdil šohaj k městu čtyřmi,

ale jeho milá

stála v sadě na záhoně,

ani chlapce ani koně

vodou nepojila.

Přišel šohaj do samoty –

v chatě život těžký –

leč panenka objímala –

výskal: pro tě, žínko malá,

světy přejdu pěšky!