ZLATÁ PŘADLENA.

By Jan z Wojkowicz

Má duše delší dobu již v tak krásném žije snu:

Mám v hloubi lesa ukrytu svou Zlatou Přadlenu.

Pro tu si, až jen přijde čas, do lesa pojedu,

tu z chaloupky v svůj krásný hrad si slavně uvedu.

To bude velký, slavný den, šťastný a krásný tak!

To vše si řekne v ložnici nás obou šťastný zrak!