Zlatá záře podvečera

Zlatá záře podvečera

z Tvého oka plna lásky

prší na mě, máti drahá,

střeží mě Tvá čistá duše,

bílá růže leknínová.

Svítí mi jak luna zemi

po klikatých cestách žití.

Nedá zahynout mi v bahně

rtů Tvých perla, modlitba.

Všes mi dala dobrotivá:

život Tvůj i dědků našich

krví mojí probíhá.

Na Tvém klíně jen je blaze,

ztrmácen vždy tam se vracím,

k Tobě, má matičko drahá!