ZLATÉ SRDCE

Jak je vám nad hvězdami, srdce zlaté,

z potoků krve naší, slz a pout?

Před Pánem, vím, jak my, že poklekáte,

v sepjatých rukou prosbu máte:

Nedej jim, Pane, zahynout!

Krev ještě teče... Pane, zhynout nedej!

A ve spravedlivosti své

u stolů zchudlých s nimi sedej,

všem malověrným srdce zvedej,

ať zoufalství se neozve.

Krev, všude krev! Bič řádí uzlovatý!

Kořeny domova i větve, peň

drásány paliči a katy!

Vévodo České země, svatý, svatý,

na Čechy své se rozpomeň...

Jak je vám nad hvězdami, věřit smím:

To vaše srdce, zlatým dnem

pokory a víry, dobrem svým

nebeským pohne královstvím,

že nezhynem!