Zlatý Máj.

Zlatý Máj se zaskvěl v kraji,

zlatý Máj, ó zlatý Máj!

luka pestře prokvétají,

zelená se luh i háj;

bory šumí, potok zručí,

na květinách včely bzučí,

slunko svítí v jeden jas –

zlatý Máj se vrátil zas!

Slunko svítí, v nebi siném

není mráčku v šíř ni v dál,

jak pod modrým baldachynem

skřivánek se rozzpíval:

výš’ a výše letí stále,

zvoní teď jak zvonky malé

a jak fléten táhlý hlas,

jeho zpěv k nám zvučí zas.

Máji, Máji, zlatý Máji,

což pak ty jsi přines’ nám? –

včelám květ, a ptactvo háji,

vlašťovky dal’s chaloupkám;

jabloň oděl’s bílým šatem,

potok stříbrem, luka zlatem,

trávu dal jsi kravičkám, –

co jsi, Máji, přines’ nám?

Máji, krásný, zlatý Máji,

budeš tu jen krátký čas,

po tobě si zastýskají

luh a luka, lesy zas;

bude smutno, teskno všady –

Zlatý Máji, pro nás tady

kdys do smutných myšlenek

nech kytičku pomněnek!