Zlatý motýl.

V zahradě zkvetlé na dne sklonku,

když záře slunce shasíná,

v kalichu nachového zvonku

zlacený motýl usíná.

Nachový zvonek, čarem jatý,

zavírá nad ním květu lem,

jenž uvnitř svítí celý zlatý

motýlích křídel odleskem.

Já zlomil stvol a kladu tiše

zavřený zvonek zářící

do skřínky azurného plyše,

jak drahý klenot zlatníci.

Spí zvonek v zlaté skřínky lůně

jak motýl v srdci kalicha,

až otevřeš ji, skrytá vůně

ti ve tvář tiše zadýchá.

A zvonek, symbol srdce mdlého,

vnoř do své vázy z perleti,

on kalich otevře – a z něho

ven zlatý motýl vyletí.