ZLÉ ROZMARY.

By Jaroslav Vrchlický

Zlé rozmary, zlí ptáci, dravci s ostrým spárem

do duše se zatknou a zle řádí tam,

vzdechem ne vždy, častěj zkojí se jen svárem,

jsou jak kavek stádo na hřbitově starém

zlé rozmary, zlí ptáci!

V hloubi bytosti své největším vzplaň žárem,

lásku svou nes v hrudi jako drahokam,

věčným ledem zmrazí krev, byť žehla varem.

Sotva úsměvu je splašíš sladkým čárem,

celkem proti nim jsi bez zbraně a sám,

chodí jako mniši šerým pod talárem,

zlé rozmary, zlí ptáci...