ZLEM, záporem jen chápeš všechno hned,

ZLEM, záporem jen chápeš všechno hned,

toť všeho příčina a k všemu klíč,

toť otec synů jménem hřích a chtíč,

lež, bídná zloba, podlost, síla sket,

jichž není prosto děcko, matka, kmet

a milenka, sám maní jejís míč,

všem věčnou válku našeptává: nič! –

v tvé srdce pomstu, v kvítí skrývá jed,

v umění tragiku, v cnost, mravnost – lest,

života schopnost ve svých temnotách,

jím mluví mlčenlivá krutost hvězd

a jejím symbolem je hnusný plaz

a vrchol každý čehokoli vrah;

hvězd mumraj, rej v šílenství stvořil ďas.

Hvězd mumraj, rej v ŠÍLENSTVÍ stvořil ďas,

ta maskaráda zaslouží jen smích;

v tmách bublin kolotá dav nesčetných

a v nekonečný prázdna letí sráz;

bubliny plíseň měří věčna čas,

hmyz nesmírno si dělí v sever, jih,

pak v tanec směšný veršů, pověr, knih,

až v nic se řítíc vše rozplyne v ráz.

O dohady a pravdy, rovnice,

pod zorným úhlem bodu k věčnosti,

dřív k vzteku, dnes mne k smíchu nejvíce

vy dráždíte, že zbožně zvedáme máz:

zdar, bláznu, ďasu, tvůrci marnosti! –

Ne, není nic, i slovo to jen hlas.