Žluté květy.

By Antonín Sova

Role Smrti ve tmách žloutnou,

kraj se chvěje Smutků loutnou.

Kdosi šel a utrh’ květ,

tisk’ jej na horečný ret.

Starci ještě na mezích

víno pijí po doušcích,

měsíc sklouzá po jich vlasu,

v prsů svislém, svadlém masu.

Ještě chvíli posedět –

na něco se zahledět –

ještě se jim v Pole nechce.

Žluté květy šumí lehce. –

Nechce se jim umřít. Nechce.