Zmrzlík.

Tluču, tluču na okénko,

Až okénko zní,

A předc hlásek mé milenky

Z okénka nezní!

Předce dívka rozhněvaná,

Předc mi trucuje,

Ač že hlas můj v srdcy jejím

Lásku burcuje!

Sníh se sype, vítr fouká,

Mráz mnou jen třese,

Předce dívku nožka švihlá

K oknu nenese!

Mám sy zoufat? mám tu zmrznout?

Mám tu zahynout?

Což nemůže všechna nesnáz

Srdce ti pohnout?

Tu vrzne okénko, hlásek

Dívčin v něm zavzní:

„Pojdiž, vrtkavý hošíku!

Pojdi a zmrzni!

Můžeš zejtra jako socha

Ledová tu stát,

Na důkaz, jak umí dívka

Nevěrnost trestat!“