Zmužilost.

Každý ve svém povolání

musí svůj boj podstoupit;

však, když naděje a tvoje touhy v nic se promění,

ani tenkrát nesmíš zmužilosti povolit.

Když pak toužíš bojům jíti vstříc,

nevíš ale, zdali dobrý konec docílíš,

ani tenkrát nesmíš couvnout víc,

ale trpělivě očekávat – jak vše uzříš.

Začátek udržuj vždy skromný,

nežádej vše, co tvé srdce si přeje,

zkušenostmi docílíš užitek zjevný,

s trpělivou činností i spokojenost ti vzejde.

Člověk, když necítí zmužilost v sobě,

raděj se nedávej do těžkých bojů,

jinak ostává zlé utrpení tobě

a připomíná ti suše zklamanou dobu.

Přej sobě raděj těžší začátek,

různá přání tvá ať na čas zmizí,

pak v takém úmyslu neshledáš zmatek,

jen dobrá mysl u všeho vítězí.

Zlý začátek snad dobrý přivede konec,

ten však mnohdy trvá i delší čas

a možná, že v brzku zříš, že celá tvá věc

v zmužilosti shledla radost zas.

Na výsměchy lidu nikdy nedbej,

neb lidu smích v ničem nepomůže,

sváry a pomluvy krátce odžeň,

jen takové jednání ti ku klidu pomůže.