Znám dvě hory. Jedna v divé zpouře

Znám dvě hory. Jedna v divé zpouře

Samému se peklu podobá,

Její ňádro jesti nádoba

Pro tesklivé, ustavičné bouře.

Hora druhá jestiť prosta kouře,

A jest hora hor všech ozdoba,

Všechna tamto ráje zásoba

V libé kvete krásot věčných smouře.

S kterou horou chceš míť námluvu?

Chceš byť roven sopce Vesuvu,

A chceš v žití peklo nápodobiť?

O buď roven hoře Karmelu,

Bývej zde již domem andělů,

Tož tě budou věčným věncem zdobiť.