Znám-li tobě seraf v lidském těle,

Znám-li tobě seraf v lidském těle,

Jenž dlel na čas na té na zemi?

Duše jeho nebes ohněmi

Plála vroucněj nežli archandělé.

Srdce jeho vešlo v Christa celé,

Neměl žádby proň svět holemý,

S duchy nebes chodil na sněmy,

Živě v těle zračil Spasitele.

Svatý Boží, věčná církve slávo!

To tvé srdce budiž nám vzdy zdrávo,

Z něhož pošla takých divů řada.

Které péro můž býť tobě právo?

Péro mé mně žasem z rukou padá,

Když duch o tvé lásky divech badá.