Znáš-li hudbu, jížto, jak dí báje,

Znáš-li hudbu, jížto, jak dí báje,

Kámen beře tvárnost člověka,

Jížto pojí směs se pravěká

V sladkozvukou harmonii ráje?

Prodychá hvězd zbory, moře, háje;

Jí vše skála srdce odměká,

Jí se stává zíma nevděká

Vesnou sličnou prakvětého máje.

Kdo ji hude, prsty v zoři topí,

Rosou bláhy sprahlý vesmír kropí;

Kdo s ní hlasí, mannu slasti zbírá.

Znáš tu hudbu? To jest svatá víra,

K hudbě té skloň všechnu čilost ucha,

Dle ní ulaď lyru svého ducha.