Znáš tu zemi, zemi Palestínu,
Znáš tu zemi, zemi Palestínu,
Věčné sídlo Božích zázraků,
Kdežto tlupou světlých oblaků
Bydlel s láskou obor Serafínů?
Aj ta nyní sedí v smrti stínu
Ve vdoví se halíc povlaku,
Trud jí proudem teče se zraků,
Za stolec jí dáno prach a hlínu.
Kdož ti, vdovo, utká novou řízu,
Královskou kdož ozdobí tě berlou,
Kdož v tvé stromy vleje živnou mízu?
Předce však jsi všeho světa perlou,
Rájem Božím, sadem lidské spásy,
Branou nebes, domem věčné krásy.