Žně.

By Antonín Sova

A již jsou žně... Jak obři kolébají

se vozy s obilím po celé týdny,

lny hnědnou pomalu a žlutě zrají,

je měsíc příznivý a čas je klidný.

Makovic zahnědlé skvrnaté hlavy

mdlou vůní zadýchly, co počly zráti...

Po polích dětí chudých jdou již davy,

hrsť klasů každé ve své ruce chvátí.

Již k prvým obžínkám se časy chýlí,

kdy první „bábu“ strojit bude chasa,

a celá ves v té bude výskat chvíli

s tou lehkostí, jíž volný pták jen jásá!